13. září 2017

Levandulové voničky


Co si představíte když se řekne  Levandule  ???

Nejdříve se mi vybaví její specifická a kouzelná vůně
a potom vonička se sušenými kvítky ve vintage stylu.

Prostě ji mám spojenou se starými časy,
kdy se používala do skříní na odpuzování molů a pro vůni.


Letos jsme navštívili několik zámků
a potěšilo mě, že se levandule objevuje v komnatách
 třeba jako romantická dekorace na nočních stolcích,
sušená kytička zavěšené ledabyle na zrcadle
nebo dekorace v zámecké kuchyni ...
Jsou to maličkosti, které udělají radost ♥.


Většinu levandule,
která roste u nás doma na zahradě,
jsem nasušila a použila k výrobě
vintage levandulových voniček.





Za každým polštářkem se skrývá spousta práce
převážně s kvítky levandule,
kterou stříhám za horkých letních dní.
Usuším ji a potom přijde nekonečné
oddělování kvítků od stonků,
kdy opravdu levanduli nemohu už ani cítit,
jak její vůně intenzivní a omamná.



Když mě potom pocit přesycení levandulí přejde,
ušiji malé polštářky, plním a zašívám.

Nakonec provléknu tkaničku na zavěšení a je hotovo !!!






Voničkami jsem zaplnila můj obchůdek na Fleru,
stačí přijít a přivonět ...



Levandulové období na zahradě končí,
i když ještě několik posledních květů dělá radost včelkám i mě.



Hezké dny začínajícího podzimu !!!


10. září 2017

Zámek Bruntál


... má netradiční dispozici ve tvaru kruhové výseče
s renesanční arkádovým nádvořím.

Je bohatý nejen svými skvostnými architektonickými prvky
či jedinečnými interiéry, ale také svojí historií
spjatou s Řádem německých rytířů.




Na nádvoří může vidět hned dvoje sluneční hodiny.


Bohatě vybavené interiéry začínají prohlídkou
zámecké knihovny, která byla založená v roce 1801
velmistrem Antonínem Viktorem d’Este.
Bylo tady shromážděno na 23 tisíc knih.





Další interiéry upoutají svojí originalitou a detaily.








Portrét Marie Terezie byl namalován
po smrti jejího milovaného manžela.



Rozloučím se s vámi romantickým zátiším u okna ...



... a přeji pohodovou neděli a krásný příští týden !!!





5. září 2017

Záložky motýlí


jsou v tlumených barvách podzimu.

Podzim přišel letos přesně na první zářijový den.
Den předtím jsem se koupali a užívali si léta
a následující den přinesl mraky a déšť.


Mám ráda látky Tima Holtze,
jsou krásné, v retro designu
a tvoření z nich je originální.


Z kolekce látek Eclectic Elements
jsem ušila záložky s motýly.

  

Střapečky ve starobylém stylu
barevně doplňují záložky.


Fotky vznikly navečer,
kdy slunce a stín krásně čarují.






Přeji vám krásný začátek září !!!

28. srpna 2017

Kostel sv. Jana Křtitele


Jsou místa, která toužíte navštívit
a jsou místa, která navštívíte zcela náhodně.

Kostel Sv. Jana Křtitele v Horním Údolí
jsme míjeli cestou na Rejvíz a jeho majestátně vztyčená věž
a netradiční stavba z kamene mě upoutaly na první pohled.


Zastavili jsme tam cestou zpátky,
kdy v dáli bylo slyšet blížící se bouřku
a možná i právě proto měla jeho návštěva
pro mě tajemnou atmosféru.


Kostel působí dojmem malé katedrály,
je zasvěcený sv. Janu Křtiteli,
na jeho stavbu byl použit lomový kámen.


Jeho stavba začala v roce 1887
na místě bývalého raně barokního kostela.


Je postavený v novogotickém stylu.



Od roku 1938 do roku 1945 byla obec Horní Údolí čistě německou.
Po odsunu původních německých obyvatel se zde na nějakou
dobu usadila řada řeckých rodin,
které se vrátily zpět do vlasti po změně poměrů v roce 1975.
Po roce 1973 byla zrušena zdejší římskokatolická farnost a kostel chátral. 


To naštěstí patří minulosti a kostel je díky finančním sbírkám
obyvatel z blízkého i vzdáleného okolí opravován.
 Velkou měrou k obnově kostela
přispěli bývalí rodáci, kteří dnes žijí v Německu.


Uvnitř kostela jsme mohli nahlédnout "pod ruku" restaurátorům,
kteří obnovují jeho zašlou krásu.





Nevím jak kdo to z vás má také tak jako já,
ale ráda chodím na staré hřbitovy,
které jsou neudržované, zarostlé,
mají otisk minulých století,
 přináší mi to klid a pokoru ...


Zrezivělé kříže, mechem zarostlé sochy,
sošky porcelánových andělíčků, které nahlodal zub času,
vybledlé fotky na náhrobcích,
zašlé nápisy, vyvrácené pomníky ...


... přesně to všechno bylo zde na malém hřbitově pod kostelem.


Převážná většina je německých hrobů,
ale najde se zde i několik řeckých dodnes udržovaných.





Začínají padat první kapky deště,
přivřu starou zrezivělou branku
a opouštíme obec se slavnou hornickou minulostí.
Kdysi to býval nejslavnější zlatonosný revír u nás nazývaný Starohoří.



Přeji vám krásné poslední horké dny letošního léta  !!!